V pondělí 19. prosince 2017 spustila robotická linka v pražských Letňanech pilotní provoz výroby revolučních 3D baterií, které do budoucna pomohou k vyšší úrovni bezpečnosti při skladování velkých objemů elektrické energie. Podle autora vynálezu Dr. Jana Procházky se při chystané průmyslové výrobě může cena baterií snížit až ke třetině nákladů na výrobu současných běžných akumulátorů se stejnou úložní kapacitou.

Nehořlavost a bezpečnost baterií HE3DA vědec Jan Procházka úspěšně demonstroval před spuštěním provozu výrobní linky praktickou ukázkou, při které se snažil jeden exemplář baterie uškvařit letlampou. Baterie jsou mechanicky mimořádně odolné. Je možné je dokonce i prostřelit a stále fungují. Ke střelbě do baterií se ovšem vynálezce před novináři a dalšími hosty z bezpečnostních důvodů neodvážil.

Problémy s přehříváním, samovznícením nebo s vybuchováním baterií má mnoho světových technologických firem. Například letecký výrobce Boeing musel před pár lety zastavit výrobu svého technicky nejvyspělejšího letounu Dreamliner kvůli přehřívání velkých baterií ohrožujících bezpečnost letů a lidí na palubě. V živé paměti máme nedávný případ, kdy největší producent mobilních telefonů Samsung utrpěl miliardové ztráty kvůli hořícím bateriím topmodelu Galaxy Note 7, které musel stáhnout z prodeje.

Firma HE3DA vyvinula dva základní typy baterií. První je robustnější, se silnějšími elektrodami a s delším nabíjením, která bude sloužit jako energetická banka pro skladování velkého množství energie za co nejnižší cenu. Druhý typ, s tenčími elektrodami, umožňuje mnohem rychlejší nabíjení a vybíjení a bude mít využití v elektromobilech nebo v energetice jako zásobárna velmi rychle dostupné energie. Například jako rychlá záloha elektrického proudu pro vykrývání energetických špiček nebo výpadků elektřiny.

Úspěch elektrického akumulátoru vynálezce Jana Procházky spočívá zejména v odlišném způsobu výroby s použitím nanotechnologií. Zatímco nynější lithiové baterie se vyrábějí z tenkých plochých elektrod v podobě kovových fólií, na kterých je nalepena aktivní vrstva, Procházkova baterie má vlisované články ne vertikálně, ale horizontálně formou tabletek do rámu. Má tak dvacetkrát silnější tloušťku i kapacitu elektrod – odtud tedy označení 3D zdůrazňující trojrozměrnost aktivní vrstvy. Pojme mnohem více elektrické energie než běžné akumulátory, dá se rychleji nabíjet a současně vyrábět levněji. Je zřejmě nejbezpečnější lithiovou baterií na světě.

Pražská technologická linka bude sloužit jako základ pro stavbu větší linky vyrábějící baterie s celkovou roční kapacitou 30 MWh, která se od ledna 2017 začne stavět v již existující hale v Horní Suché v Moravskoslezském kraji. Po dokončení povolovacího procesu chce hlavní investor projektu Radomír Prus v lokalitě Horní Suchá postavit novou výrobní halu o velikosti 10.000 m2.