ANALÝZA: Dvoustranná rozvojová spolupráce pro využití českých nanotechnologií

Autor: ANP ČR

22.10.2020

V následujícím textu vycházíme z priorit určených Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce (více zde). Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018-2030 stanovuje na aktuální období 2018-2023 šest prioritních zemí (Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko, Zambie), které identifikuje z hlediska potřebnosti rozvojové spolupráce, zájmu o spolupráci s ČR, výsledků dosavadní rozvojové spolupráce a dělby práce s ostatními donory. Každá z šesti prioritních zemí je dále rozpracována v samostatných dokumentech.

Vzhledem k výše uvedenému je naším cílem porovnat současný stav bilaterální rozvojové spolupráce s nabídkou českých nanotechnologických společností – a identifikovat tak příležitosti, jež by přispěly k naplnění cílů spolupráce a umožnily uplatnění českých produktů a technologií v těchto zemích. Což by v konečném důsledku vedlo k posílení dobrého jména České republiky i vzájemných vztahů s potenciálními pozitivními sekundárními efekty nejen v rámci obchodních vazeb.

Obecně je možné říct, že nanotechnologie velmi dobře zapadají do konceptu zahraniční rozvojové spolupráce – nejen že mohou řešit specifické environmentální, zdravotní či technické problémy na lokální úrovni, každá z daných zemí navíc potřebuje podpořit adopci nových technologií k posílení místního podnikatelského sektoru. A právě zde může být Česká republika, kombinující nevelkou rozlohu země se světovým renomé v několika nanotechnologických oblastech, zajímavou inspirací.

Průsečík zmíněných specifických problémů nacházíme především v oblasti hospodaření s vodou, což je spolu s dalšími příklady ilustrováno níže pomocí nynějších programů spolupráce. U všech uvedených příkladů si jsme jisti, že české nanotechnologie mají co nabídnout, přispěly by ke zlepšení nežádoucího stavu i ke vnímání ČR jako důležitého obchodně-politického partnera.

Moldávie

Program dvoustranné spolupráce s Moldávií od MZV

Jak bylo naznačeno výše, u Moldávie okamžitě vidíme význam vody pro rozvoj lokální ekonomiky:

Moldavsko je kvalifikováno jako země ve „vodním stresu. Nedostatečná je kvalita vody kvůli nedostatku sanitace a nadměrnému používání hnojiv. Chátrající a technicky zastaralá infrastruktura vede k přerušování dodávek vody a ke značným ztrátám. Nedostatečný přístup k vodě má 60% populace. V Moldavsku je stále velké množství zastaralých pesticidů ze sovětské éry. Nakládání s odpady je neefektivní a není dostatečně systémově stimulováno, recyklace odpadů je velmi omezená.

V této oblasti se navíc už Česká republika profilovala v minulosti, kde by nyní nanotechnologie mohly být žádanou nadstavbou. Využití filtračních technologií navíc dává smysl i v segmentu vína, ve kterém nanotechnologické firmy taktéž zaznamenávají úspěšné realizace:

V sektoru voda a sanitace byly dokončeny projekty rekonstrukce čistíren odpadních vod, vývoz a zlikvidování 450 tun pesticidů, byly instalovány čerpací stanice na odsávání ropných látek z podzemních vod. Proběhl také průzkum zdrojů pitné vody na jihu Moldavska. V sektoru zemědělství má velký význam projekt zaměřený na vytvoření registru vín, jehož cílem je zlepšit přístup moldavských producentů na evropský trh.

V prvním popsaném cíli rozvojové pomoci tak nacházíme logickou souvislost s nanotechnologickou nabídkou ČR, jež by usnadnila jeho naplnění:

Udržitelné nakládání s přírodními zdroji: Zlepšení ochrany, využití a rozvoje vodních zdrojů, kvality vody, obnova vodních zdrojů, eliminace znečištění, zvýšení dostupnosti kvalitní pitné vody, nakládání s odpadními vodami, včetně systémových opatření.

Gruzie

Program dvoustranné spolupráce s Gruzií od MZV

Vycházíme-li z gruzínských plánů rozvoje, bezpochyby zajímavým je odkaz na “zelené technologie”:

V červnu 2014 přijala gruzínská vláda strategický dokument „Socio-Economic Development Strategy of Georgia – Georgia 2020, v němž určila šest prioritních sektorů: ekonomický růst (zlepšení podnikatelského prostředí, reforma daní a daňového systému, další rozvoj zemědělství, rozvoj dopravní infrastruktury); rozvoj lidského kapitálu (zlepšení školského systému); právní stát a spravedlnost (budování nezávislého soudnictví a boj s korupcí); řádná správa věcí veřejných (rozvoj demokratických procesů, decentralizace veřejné správy); udržitelné využívání přírodních zdrojů (zelené technologie); sociální péče a zdravotnictví (stanovení a zkvalitňování standardů péče)

Udržitelnému využívání přírodních zdrojů totiž již dříve ČR napomáhala; a opět zde nacházíme příležitosti v oblasti vodohospodářství, jakožto i využití (a zejména skladování) elektrické energie:

V sektoru zemědělství se mimořádná pomoc ČR soustředila v západní části Gruzie na podporu kooperativního hospodaření a na rozvoj kapacit drobných zemědělců. Další projekt byl zaměřen na zabezpečení pitné vody pro osm vesnic v nárazníkové zóně podél administrativní hranice mezi Gruzií a Jižní Osetií. Byla také provedena instalace solárních panelů na výrobu elektrické energie a ohřev vody v odlehlé oblasti Tušsko.

Bosna a Hercegovina

Program dvoustranné spolupráce s Bosnou a Hercegovinou od MZV

Voda, její (ne)dostatek a znečištění patří k hlavním tématům programu pro Bosnu a Hercegovinu:

Ačkoliv se infrastruktura vody a kanalizace postupně rozvíjí, stále zůstává vysoký podíl populace bez připojení na pitnou vodu (33 %, dle MDG UR) i na kanalizační systém (60 %, dle MDG UR). Významnou potřebou Bosny a Hercegoviny je tak rozvoj udržitelné veřejné infrastruktury pro zajištění dodávek vody, odpadového hospodářství a kanalizace v souladu s principy zodpovědného nakládání s přírodními zdroji v rámci ochrany životního prostředí, a to i v kontextu přibližování Bosny a Hercegoviny ke členství v EU a s tím spojenou povinností splňovat relevantní unijní standardy. Současně je nutno zlepšovat kvalitu vody snížením jejího znečišťování a minimalizací vypouštění nebezpečných chemických látek.

Obdobně významnou je též energetika – tedy opět oblasti s výraznými přesahy do českých nanotechnologií:

Většina energie je vyráběna za využití fosilních paliv. V zemi přitom existuje značný potenciál pro získávání energie z obnovitelných zdrojů za využití biomasy, geotermální a solární energie, které na rozdíl od hydroenergetiky nemají významně negativní dopad na životní prostředí. Plně v souladu se závazky přijatými Bosnou a Hercegovinou v rámci tzv. Energetického společenství (Energy Community) se tak jeví zásadní potřebou Bosny a Hercegoviny zvyšovat produkci energie z obnovitelných přírodních zdrojů, a přispět k budování související infrastruktury tak, aby tato energie byla veřejně dostupná.

Základy, na kterých by bylo možné dále stavět, nacházíme především v odpadovém hospodářství:

V sektoru voda a sanitace jsou dlouhodobě realizovány projekty zaměřené na rekonstrukce čistíren odpadních vod a na výstavbu kanalizačních systémů, na zajištění přístupu k pitné vodě a na rozvoj odpadového hospodářství

Zambie

Program dvoustranné spolupráce se Zambií od MZV

V případě Zambie můžeme nalézt komplexní problematiku k řešení; ovšem i zde je důraz na nakládání s přírodními zdroji a obecněji životní prostředí:

Rozvoj venkova bude vycházet ze všech tří pilířů udržitelného rozvoje (ekonomický, sociální a environmentální). Cíle bude dosaženo skrze intenzifikaci a diverzifikaci zemědělské produkce, zavedením integrovaného faremního přístupu s provázáním rostlinné a živočišné produkce a to s maximálním využitím faremních zdrojů, nicméně s ohledem na dostupné přírodní zdroje a zohledňující i sociální aspekty rozvoje venkova.

Kambodža

Program dvoustranné spolupráce s Kambodžou od MZV

Přístup k pitné vodě spolu se sanitací představuje jeden ze zásadních problémů Kambodži:

Zásadní je důraz na snižování chudoby a sociálního vyloučení, dále na oblast udržitelného nakládání s přírodními zdroji se zaměřením na sektor vody a sanitace (WASH), vč. rozšiřování vodohospodářské infrastruktury a vzdělávání. (…)

I přes splnění rozvojového cíle přístupu obyvatelstva k pitné vodě a sanitaci zůstává velké množství odlehlých obcí bez sanitace a zdrojů pitné vody. V rurálních a odlehlých oblastech chybí zejména trvale přístupné zdroje pitné zdravotně nezávadné vody, v městských sídlech je pak problémem zejména nakládání s odpadními vodami.

Tomu odpovídají zvolená opatření a cíle, na které cílí česká rozvojová spolupráce:

Univerzální a rovný přístup k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě, k odpovídajícím sanitačním a hygienickým zařízením pro všechny ve vybraných lokalitách z cílové oblasti.

Etiopie

Program dvoustranné spolupráce s Etiopií od MZV

Není překvapením, že důraz na nakládání s vodou a dalšími přírodními zdroji nacházíme též u Etiopie:

Pro naplnění priorit rozvojové spolupráce se Česká republika soustředí zejména na podporu rozvoje venkova a zemědělství a zajištění potravinového zabezpečení při současné ochraně krajiny a udržitelném hospodaření s půdou i lesy. Dále se bude věnovat oblasti udržitelného nakládání s přírodními zdroji, zejm. s vodou.

Napravení současné situace by vedlo k podstatnému zlepšení životních, a tedy i ekonomických podmínek v zemi – proto tedy následující cíl rozvojové spolupráce:

Zajištění univerzálního, rovného přístupu obyvatel k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě a zajištění odpovídajícího sanitačního a hygienického zařízení pro všechny, se zvláštním ohledem na potřeby žen, dívek a malých dětí zaváděním udržitelných systémů zásobování pitnou vodou. K naplnění tohoto cíle povedou aktivity v oblasti rozvoje vodohospodářské a technické infrastruktury.

Tento článek vznikl v rámci projektu Nanotechnologie pro chytrá města jako nástroj udržitelného rozvoje podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

Zveme vás na to nejlepší z českého nano průmyslu do Liberce

Zveme vás na to nejlepší z českého nano průmyslu do Liberce

27. září proběhne na Technické univerzitě v Liberci expo nanotechnologických firem pod názvem NanoCzech, která je dosud největší nanotechnologickou akcí v historii českého nanoprůmyslu. Přijďte se podívat na to, jak funguje svět, který vidíme pouze pod elektronovým...

Dále by vás mohlo zajímat

Autoplachta, která čistí vzduch

Autoplachta, která čistí vzduch

Autoplachta vyrobená ve spolupráci s týmem TYPE1/TAXI absorbuje znečišťující látky z okolního prostředí a rozkládá je....

0 komentáøù

cs_CZČeština